Srdce Evropy ve fotografii

Při výběru pozemku buďte ostraži

 Patříte mezi ty, kteří se rozhodli pro pořízení vlastního rodinného domku? Kde si ho ale jenom postavit? A především -  jak vybrat ten správný pozemek? Co by mělo být tím rozhodujícím faktorem?
 Nejvíce nás asi většinu z nás bude zajímat lokalita a cena. Ta se odvíjí jednak od již zmíněné lokality, jednak od kvality pozemku. Co si ale pod tímto pojmem představit? Odpověď na tuto otázku je poměrně složitá. Zvýšená ostražitost je tedy při výběru pozemku skutečně na místě.

Koupě přes realitní kancelář: ano či ne?
 Zvažte proto dobře, zda vaše znalosti z této oblasti jsou odpovídající. Neznalost se totiž v tomto případě opravdu nevyplatí.
 Nejste-li si tedy jisti, obraťe se raději na odborníky, například některou realitní kancelář. Sice vás to bude stát nějaké peníze, ale tato investice se rozhodně vrátí.  Realitní kanceláře totiž mají velké množství informací o nabídkách, mohou vám ale často navíc nabídnout i službu právníka či notáře.
 A v mnoha případech poradí rovněž s financováním pozemku, potřebujete-li na něj získat úvěr. Díky svým zkušenostem a znalostem trhu jsou totiž schopni zhodnotit vaše možnosti a mohou tak doporučit i nejvhodnější banku či stavební spořitelnu. Podobný servis vám zajistí také poradenské firmy v oblasti financí.
 Počítejte ale s tím, že za takto komplexní služby zaplatíte cenu zhruba ve výši pěti procent z kupní ceny pozemku, ať už se obrátíte na realitní kancelář či finančního poradce.

Jak velkou parcelu potřebujeme
 A jak velký pozemek je vhodný? Podle odborníků je pro rodinný domek ideální velikost kolem dvou tisíc metrů čtverečních. To je ale většinou nereálné, jednak z důvodů finančních a také proto, že tak velkou parcelu ne všude seženete.
 Již na pozemku kolem tisíce metrů čtverečních však postavíte i velký dům, a to včetně zázemí pro zahrádku a rekreaci.  Pro menší volně stojící domek postačí i středně velká parcela s plochou kolem 500 metrů čtverečních. Pozor ale, v některých obcích jsou stanoveny minimální výměry parcel, například 800 metrů čtverečních. Malé parcely s rozlohou kolem 300 metrů čtverečních se hodí jen pro výstavbu řadových domků.
 Optimální šířka pozemku pro volně stojící domek je mezi 15 až 18 metry, pro řadový postačí i 10 metrů, minimum je pak 7 metrů.

Dvakrát měř, jednou řež
 Pokud jde o stavební náklady, považují odborníci za ideální rovinaté či mírně svažité pozemky na únosném podloží.
 K absolutní jistotě o vhodnosti vámi vybraného pozemku je pak dobré vědět i to, co se skrývá pod povrchem budoucího staveniště. Právě podloží je totiž jedním z klíčových faktorů, od kterých se budou odvíjet náklady jak na vybudování základů, tak celé stavby. Objeví-li se tedy nějaké nejasnosti, vyplatí se ještě před koupí stavební parcely  získat stanovisko příslušných specialistů.

Marathon po úřadech
 Když už se rozhodnete pro konkrétní pozemek a máte dohodnutou jeho koupi, začíná vám náročný marathon po úřadech. V prvé řadě je třeba zjistit, jestli je vůbec možné na pozemku stavět, a případně za jakých podmínek. To vyčtete z územní plánu, který vede příslušný stavební úřad. Dozvíte se z něj i to, co může být v budoucnu postaveno na pozemcích v sousedství.
 „Neméně důležité je ověřit si i možnosti připojení na inženýrské sítě, tedy elektrický proud, plyn, vodovod, kanalizaci, a navázání na příjezdovou komunikaci,“ vysvětluje architekt Vladimír Pacek ze společnosti K4 Architects & Engineers. „Tyto informace získáte u příslušných správců sítí a komunikací.“
 Že tohle všechno je v pořádku? Ještě nejásejte. Pouhá existence sítí u vámi vybraného pozemku totiž ještě vůbec nemusí být zárukou možnosti připojení. Na překážku může být omezená kapacita, například příkonu elektrického proudu.

Skryté nástrahy
 Existují však i další nástrahy. Varováním může být například nezvykle nízká cena. To se týká zejména pozemků v záplavových územích, v ochranných pásmech a v chráněných krajinných oblastech.
 Není rovněž příliš prozíravé koupit si pozemek, jež je dosud zemědělskou půdou. Teprve při jeho převodu na stavební parcelu se totiž může přijít na to, že do něj zasahuje například ochranné pásmo. Na vlastní stavbu tak potom může zůstat jen omezená plocha. „Ochranné pásmo má kolem sebe například železnice, všechna vedení vysokého napětí, silnice nebo les,“ upřesňuje architekt Pacek. Do vzdálenosti padesáti metrů od něho lze stavět jedině se souhlasem orgánu ochrany lesa.
 Vydání stavebního povolení na stavbu rodinného domu je dále podmíněno vyřešeným přístupem na pozemek. Při jednáních s prodávajícím si proto na příslušném katastrálním úřadě ověřte doklady o vlastnictví - takzvaný list vlastnictví. V něm najdete všechny důležité údaje, například o majiteli pozemku, výměru, způsob nabytí pozemku, bonitu nebo případné věcné břemeno.

Co říká list vlastnictví
 Dalším podkladem, který byste měli vyžadovat, je snímek z pozemkové mapy s vyznačenými hranicemi. Na katastrálním úřadě se ptejte také na to, jestli pozemek není zatížen některými omezeními. Takovým omezením může být například věcné břemeno, předkupní či zástavní právo.
 Pokud by snad na listu vlastnictví byla dokonce vyznačena plomba (označení P), je podle odborníků lepší od obchodu odstoupit. Pozemek již je totiž předmětem jiného řízení katastrálního úřadu.
 
Kupní smlouva
 Smlouvu o koupi si nechte raději sepsat právníkem. „V každém případě by kupní smlouva měla vždy obsahovat identifikaci účastníků smlouvy, popis předmětu smlouvy, tedy pozemku, kupní cenu a způsob jejího vypořádání,“ říká advokátka Barbora Mokrošová. „Nemělo by chybět ani prohlášení o případných vadách, o tom, že je pozemek bez dluhů či případná zástavní práva popsat a další ustanovení podle konkrétní situace.“  Do smlouvy raději zaneste také ujednání o placení daně z převodu, která v současnosti činí tři procenta. Obvykle ji platí prodávající. Nezapomeňte ani na tak samozřejmou věc jako je datum a ověřené podpisy.
 Právník by vám měl také v budoucnu pomáhat i při sepisování všech dalších smluv, a to jak s projektanty, tak i stavební firmou, která bude dům stavět.

Real City