https://vojtaplus.estranky.cz
-články a polemika k některým politickým otázkám
Jak provádíme výpočet průměrného platu? S touto otázkou jsem se obrátil na Ministerstvo práce a sociálních věcí k zaslanému elektronickému podání (2007/57470) ze dne 30.8.2007 k problematice průměrného platu a valorizace důchodu Vám sdělujeme následující stanovisko: Údaje o průměrné hrubé měsíční mzdě v národním hospodářství, které zveřejňuje pravidelně čtvrtletně Český statistický úřad (za 1. pololetí 2007 činila hodnota tohoto ukazatele v propočtu na fyzické osoby 20 938 Kč), zahrnují ekonomické subjekty podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v odvětví finančního zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a všechny organizace nepodnikatelské sféry. Týkají se pouze zaměstnanců v pracovním poměru ke zpravodajské jednotce a jsou zjišťovány tzv. podnikovým výkaznictvím (dle sídla ekonomických subjektů). Zahrnuty nejsou osoby vykonávající veřejné funkce, např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci aj. V údajích o průměrných mzdách se jedná vždy o hrubé mzdy v příslušném období zúčtované k výplatě, to znamená včetně všech příplatků, odměn apod.. Z celé řady prováděných podrobných mzdových šetření vyplývá, že téměř dvě třetiny zaměstnanců mají výdělek nižší než je dosažená průměrná mzda. Objektivnější pohled na tuto problematiku poskytuje tzv. medián měsíčního výdělku (což je hodnota uprostřed vzestupně uspořádané řady hodnot výdělků; polovina hodnot je nižší než medián a druhá polovina je vyšší než medián), se kterým se však ve statistikách ČSÚ běžně nepracuje i vzhledem k tomu, že medián není v zásadě využíván ani z pohledu mezinárodního srovnání v rámci statistik práce a mezd EU. Ministerstvo práce a sociálních věcí samozřejmě pravidelně mzdový vývoj analyzuje a pracuje též s celou řadou podrobnějších údajů o průměrných mzdách v různých pohledech členění (dle krajů, odvětví činnosti, formy vlastnictví subjektů, jednotlivých profesí, úrovně mezd mužů a žen aj.). Mnoho údajů, které se týkají problematiky průměrných výdělků, je k dispozici i na webových stránkách MPSV a ČSÚ; často jsou zde přitom uváděny nejen hodnoty průměrné mzdy, ale i mediánu. V případě Vašeho hlubšího zájmu o toto problematiku doporučujeme Vaší pozornosti na internetových stránkách MPSV v sekci "Příjmy a životní úroveň" část "Informační systém o průměrném výdělku (ISPV)", kde jsou mimo jiné uváděny údaje o výdělku dle jednotlivých profesí, a to i v krajském členění zjištěné na základě mzdových šetření a dále část " Informace o vývoji peněžních příjmů a životních nákladů za příslušné čtvrtletí", ve které jsou publikovány agregované údaje o mzdách a platech v členění dle řady různých kritérií. Pro informaci je např. možno uvést, že průměrná hrubá měsíční mzda v 1. čtvrtletí tohoto roku dosáhla u kvalifikovaného dělníka - soustružníka kovů 21 390 Kč, medián představoval 20 683 Kč, což jsou hodnoty značně se lišící a podstatně vyšší než Vámi uváděný výdělek dělníka. Mzda pomocného a nekvalifikovaného pracovníka je v souladu s právními předpisy nižší (průměrný výdělek 13 273 Kč, medián 12 223 Kč), což by mělo zaměstnance motivovat ke zvyšování a prohlubování vlastní kvalifikace (stupně vzdělání, získání praxe, potřebných dovedností apod.) tak, aby rostl zájem o jeho osobu na trhu práce ze strany zaměstnavatelů a zvyšovala se i jeho mzda (odměna za vykonanou práci). Pokud se týká výše důchodu, ta je stanovena a vypočtena na základě příslušných právních norem a postupů z dosažených výdělků zaměstnance v předchozích obdobích. Důchody občanů se na základě zákona pravidelně zvyšují podle vývoje spotřebitelských cen a současně i (částečně) podle vývoje mezd, přičemž základním cílem prováděných úprav výše důchodů je, aby se v dalším období životní úroveň důchodců - občanů v poproduktivním věku - oproti situaci ostatních občanů naší republiky nezhoršovala (naklesala). Ing. Eva Holánová ředitelka odboru příjmové politiky No řekněte nestačilo by to průměrnému občanovy.Pravděpodobně si paní ředitelka odboru příjmové politiky myslí,že 2/3 lidí,kteří mají mzdu nižšší,než je stanovený průměr v daných kitériích,že jsou to cvičené opice. Ale opak je pravdou.Jsou to právě vysoce kvalifikovaní dělníci,maturanti a posléze i bakaláři,kteří jsou v rámci dané mzdové politiky na úrovni dosahují pouze 60 až 81% uváděné mzdy.Vážená paní ředitelko, Jsem vyučený ve strojním průmyslu,mám maturitu,pracuji na NC Centru,ale takové mzdy nedosahuji.Věřím,že více jak polovina národa,kteří jsou minimálně vyučení,pracují v tomto oboru vyučení např. více jak 15 let,určitě takových tovýsledků nedosahují. Ale i přes to Vám děkuji,že jste průměrnému občanu alespoň odpověděla.
-články a polemika k některým politickým otázkám
Jak provádíme výpočet průměrného platu? S touto otázkou jsem se obrátil na Ministerstvo práce a sociálních věcí k zaslanému elektronickému podání (2007/57470) ze dne 30.8.2007 k problematice průměrného platu a valorizace důchodu Vám sdělujeme následující stanovisko: Údaje o průměrné hrubé měsíční mzdě v národním hospodářství, které zveřejňuje pravidelně čtvrtletně Český statistický úřad (za 1. pololetí 2007 činila hodnota tohoto ukazatele v propočtu na fyzické osoby 20 938 Kč), zahrnují ekonomické subjekty podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v odvětví finančního zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a všechny organizace nepodnikatelské sféry. Týkají se pouze zaměstnanců v pracovním poměru ke zpravodajské jednotce a jsou zjišťovány tzv. podnikovým výkaznictvím (dle sídla ekonomických subjektů). Zahrnuty nejsou osoby vykonávající veřejné funkce, např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci aj. V údajích o průměrných mzdách se jedná vždy o hrubé mzdy v příslušném období zúčtované k výplatě, to znamená včetně všech příplatků, odměn apod.. Z celé řady prováděných podrobných mzdových šetření vyplývá, že téměř dvě třetiny zaměstnanců mají výdělek nižší než je dosažená průměrná mzda. Objektivnější pohled na tuto problematiku poskytuje tzv. medián měsíčního výdělku (což je hodnota uprostřed vzestupně uspořádané řady hodnot výdělků; polovina hodnot je nižší než medián a druhá polovina je vyšší než medián), se kterým se však ve statistikách ČSÚ běžně nepracuje i vzhledem k tomu, že medián není v zásadě využíván ani z pohledu mezinárodního srovnání v rámci statistik práce a mezd EU. Ministerstvo práce a sociálních věcí samozřejmě pravidelně mzdový vývoj analyzuje a pracuje též s celou řadou podrobnějších údajů o průměrných mzdách v různých pohledech členění (dle krajů, odvětví činnosti, formy vlastnictví subjektů, jednotlivých profesí, úrovně mezd mužů a žen aj.). Mnoho údajů, které se týkají problematiky průměrných výdělků, je k dispozici i na webových stránkách MPSV a ČSÚ; často jsou zde přitom uváděny nejen hodnoty průměrné mzdy, ale i mediánu. V případě Vašeho hlubšího zájmu o toto problematiku doporučujeme Vaší pozornosti na internetových stránkách MPSV v sekci "Příjmy a životní úroveň" část "Informační systém o průměrném výdělku (ISPV)", kde jsou mimo jiné uváděny údaje o výdělku dle jednotlivých profesí, a to i v krajském členění zjištěné na základě mzdových šetření a dále část " Informace o vývoji peněžních příjmů a životních nákladů za příslušné čtvrtletí", ve které jsou publikovány agregované údaje o mzdách a platech v členění dle řady různých kritérií. Pro informaci je např. možno uvést, že průměrná hrubá měsíční mzda v 1. čtvrtletí tohoto roku dosáhla u kvalifikovaného dělníka - soustružníka kovů 21 390 Kč, medián představoval 20 683 Kč, což jsou hodnoty značně se lišící a podstatně vyšší než Vámi uváděný výdělek dělníka. Mzda pomocného a nekvalifikovaného pracovníka je v souladu s právními předpisy nižší (průměrný výdělek 13 273 Kč, medián 12 223 Kč), což by mělo zaměstnance motivovat ke zvyšování a prohlubování vlastní kvalifikace (stupně vzdělání, získání praxe, potřebných dovedností apod.) tak, aby rostl zájem o jeho osobu na trhu práce ze strany zaměstnavatelů a zvyšovala se i jeho mzda (odměna za vykonanou práci). Pokud se týká výše důchodu, ta je stanovena a vypočtena na základě příslušných právních norem a postupů z dosažených výdělků zaměstnance v předchozích obdobích. Důchody občanů se na základě zákona pravidelně zvyšují podle vývoje spotřebitelských cen a současně i (částečně) podle vývoje mezd, přičemž základním cílem prováděných úprav výše důchodů je, aby se v dalším období životní úroveň důchodců - občanů v poproduktivním věku - oproti situaci ostatních občanů naší republiky nezhoršovala (naklesala). Ing. Eva Holánová ředitelka odboru příjmové politiky No řekněte nestačilo by to průměrnému občanovy.Pravděpodobně si paní ředitelka odboru příjmové politiky myslí,že 2/3 lidí,kteří mají mzdu nižšší,než je stanovený průměr v daných kitériích,že jsou to cvičené opice. Ale opak je pravdou.Jsou to právě vysoce kvalifikovaní dělníci,maturanti a posléze i bakaláři,kteří jsou v rámci dané mzdové politiky na úrovni dosahují pouze 60 až 81% uváděné mzdy.Vážená paní ředitelko, Jsem vyučený ve strojním průmyslu,mám maturitu,pracuji na NC Centru,ale takové mzdy nedosahuji.Věřím,že více jak polovina národa,kteří jsou minimálně vyučení,pracují v tomto oboru vyučení např. více jak 15 let,určitě takových tovýsledků nedosahují. Ale i přes to Vám děkuji,že jste průměrnému občanu alespoň odpověděla.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
